Jak Marshall Rosenberg učil jazyk potřeb

25.12.2013

Následující příspěvek je překladem zvukové nahrávky Learning of language of needs Marshalla Rosenberga, který vypráví o vyřešení dlouholotého konfliktu v jednom manželském páru. 


Když pracuji s páry, žádám manžele, aby našli nějaký konflikt, který dosud nebyli schopni vyřešit. Nejdelší nevyřešený konflikt ze všech párů, které se účastnily našich workshopů, měli manželé, kteří byli svoji 39 let. Spor začal 6 měsíců po svatbě a týkal se peněz a šekových knížek. Žena přečerpala šekovou knížku, manžel převzal vypisování šeků a už jí nedovolil knížku používat. 39 let to oběma způsobovalo velkou bolest.

Pověděl jsem jim: "Když mi oba řeknete, jaké jsou vaše potřeby a uslyšíte, jaké jsou potřeby vašeho protějšku, můžeme to zde vyřešit za 20 minut." Žena mi řekla: "Marshalle, můžu Vám to říct hned teď a stejně to nevyřešíme za 20 minut. Mluvili jsme o tom 39 let." Odpověděl jsem: "Malý moment, neřekl jsem, že to celé vyřešíme do 20 minut, myslel jsem 20 minut od bodu, kdy každý budete umět říct, jaké jsou potřeby toho druhého." Ona řekla: "Marshalle, když je člověk v manželství tak dlouhou dobu, ví, jaké jsou potřeby té druhé strany. "Odpověděl jsem: "Dobře, možná se mýlím. Stačí dvacet minut, abychom to zjistili. Řekněte mi, jaké jsou jeho potřeby, on my řekne, jaké jsou vaše potřeby, a uvidíme". Odpověděla: "Nechce, abych utrácela peníze." A on na to: "To je k smíchu."

V tu chvíli ještě jasně nechápala, že 'nechce, abych utrácela peníze' nepovažuji za potřebu. Tomu říkám strategie, kterou se snažíme potřebu naplnit. Potřeby neobsahují žádnou zmínku o určitých lidech vykonávajících nějakou určitou činnost. Potřeby jsou všeobecné. Všechny lidské bytosti mají stejné potřeby. Nebyl jsem tedy dostatečně srozumitelný. Takže jsem to upřesnil a vysvětlil jsem, že to, co žena vyjádřila jako potřebu, bych nazval spíše strategií.

Po dalším krátkém vysvětlení žena myslela, že pochopila, a řekla: "Dobře, už chápu. Řeknu vám, jaké jsou jeho potřeby. On je přesně jako jeho otec. Je depresivní, když jde o peníze." Žena mi poskytla analýzu svého muže, aniž by si uvědomila, že to nebyla odpověď na moji otázku, jaké jsou jeho potřeby. Dobře jsem viděl, že neměla žádné povědomí o jeho potřebách, takže jsem se zeptal jejího manžela: "Mohl byste říci své ženě, jaké jsou Vaše potřeby?" On řekl: "Marshalle, ona je úžasná žena, úžasná matka, ale když jde o peníze, je naprosto nezodpovědná." A ona na to: "To není fér."

Tragické, vidíte, tragické, nepoužíváme jazyk našich potřeb, pouze jazyk, který naznačuje chyby a špatnost, když naše potřeby nejsou naplňovány.

Pomohl jsem muži přeložit jeho posuzování manželky jako 'nezodpovědné při hospodaření s penězi', do jeho vlastních potřeb: "Máte potřebu chránit rodinu ekonomicky? Myslíte tím toto?" "Ano, přesně o tom mluvím." To ovšem neříkal. Obrátil jsem se zpět k jeho ženě: "Mohla byste mi znovu říct, co jste slyšela - jaké jsou potřeby vašeho manžela?" A ona řekla: "Ale..." A já na to: "Ne, ne, ne, žádné ale...to jsou jeho potřeby." "On si myslí, že jsem nezodpovědná."

Vidíte? Ona nyní reaguje na dlouhá leta, po která poslouchala toto jeho hodnocení sebe samé. Dokonce i teď, když je potřeba vyjádřena, nedokáže ji slyšet. Takže jsem jí jeho potřebu musel opakovat ještě dvakrát nebo třikrát, než uslyšela tu jednoduchou větu, že jeho potřebou bylo bezpečí a ochrana rodiny z ekonomického hlediska. O to mu šlo. A následně jsem pomohl ženě určit její potřebu důvěry, že je schopna se naučit hospodařit s penězi jiným způsobem než dříve, kdy na začátku jejich manželství přečerpala šekovou knížku. Její potřeba byla dostat důvěru, že se dokáže učit.

Řekl jsem jejímu muži: "Mohl byste zopakovat její potřebu?" A on odpověděl: "S takovou nezbudou žádné peníze." Nebylo to pro něj jednoduché opustit své představy o manželce a prostě naslouchat jejím potřebám. Když se mi nakonec podařilo, aby oba uslyšeli potřeby druhého, což trvalo více než hodinu, nezabralo ani 20 minut najít řešení konfliktu ke spokojenosti obou.